Mrtví zkrášlí park

Místostarostka touží po urnách

Popel mrtvých možná již brzy zkrášlí park u Společenského centra v Brně-Bystrci. Plán na vybudování kolumbária prosazuje první místostarostka městské části Veronika Antonínová.

Antonínová, která byla zvolena v roce 2018 za hnutí ANO 2011, měla vytvoření urnového háje s kolumbáriem a rozptylovou loučkou už ve svém volebním programu. Logika záměru se opírá o fakt, že nynější park byl skutečně před několika desítkami let místem posledního odpočinku. Po jeho zrušení dnes Bystrc žádný hřbitov nemá.

Kolumbárium by mělo vzniknout v horní části parku, dnes zasvěcené zejména bezdomovcům a opilcům. O plánu diskutovalo na svém zářijovém jednání zastupitelstvo městské části. Investice z rozpočtu Bystrce se odhaduje v řádu několika milionů korun.

[jk]

Virus sklátil kuřimskou školu

O zavření musela bojovat

Kuřimská devítiletá škola Divizna bude nejméně do 20. září v karanténě. Opatření proti šíření koronaviru je doprovázeno stížnostmi na špatné fungování státních institucí.

"Když v pátek měla polovina učitelského sboru jasné příznaky COVID-19, mysleli jsme si, že stačí zavolat na hygienu a oni věc vyřeší. Jenže to bylo úplně jinak," svěřila se Bystrčníku jedna z učitelek.

"Na hygienické stanici vůbec nechtěli přijmout, že jde o koronavirovou nákazu, snažili se nám tvrdit, že jsme jen chytili běžnou sezónní virózu. Fakticky nás odmítli testovat. Nakonec si jedna z nás nechala udělat test za vlastní peníze, který vyšel samozřejmě pozitivně," líčí zaměstnankyně školy.

I potom však hygiena odmítala další tři dny školku uzavřít.

"Řekli nám, že jestli chceme školu zavřít, tak ať si ji zavřeme, že je to naše věc. Přitom kdybychom to udělali, ztratí rodiče nárok na příspěvek od státu. Něco neuvěřitelného."

Až po mnohonásobných urgencích vydala konečně hygiena rozhodnutí o uzavření školy. Ani pak však nenechala provést žádné další testy, prý nejsou nezbytné.

Kuřimská Divizna bude v karanténě nejméně do 20. září. Jestli pak otevře a na jak dlouho záleží na celkovém vývoji epidemické situace.

"Zůstala z toho pachuť. Co má fungovat nefunguje, instituce které mají chránit veřejné zdraví na všechno kašlou," uzavřela příběh učitelka.

[jk]

S křížkem po funuse

Ministr přijede vysvětlovat již hotové rozhodnutí

Ministr dopravy Karel Havlíček přijede v říjnu do Bystrce. Návštěva je to poněkud bizarní, ministr totiž přijíždí diskutovat s občany o rozhodnutí, které však už bude tou dobou hotovo.

Jde samozřejmě o bystrcký evergreen, tedy o dálnici R-43, D-43 nebo jak se v průběhu času dálniční průtah městskou částí jmenoval. Ministr Havlíček přijede do Bystrce 14. října, aby zde s občany znovu projednal, proč si mají přát dálnici pod okny. Přijede s plnou ekipáží, v doprovodu architektů, dopravních expertů, územních plánovačů a odborníků na všechno. Co však chce "projednávat" bude tou dobou už téměř měsíc uzavřeno.

V pátek 17. září totiž kraj schválí aktualizaci Zásad územního rozvoje, dokumentu, který jasně určuje trasování dálnice. Rozhodnutí, které tím padne, už žádné sedánky s občany nezvrátí. Můžeme teoretizovat, zda Havlíčkova cesta má vytvořit dodatečné alibi, protože po čase už nikdo nebude vědět, že jeho projednání bylo až s křížkem po funuse, nebo jestli si do Bystrce ministr přijíždí vychutnat triumf nad občany. Nakonec bude asi nejlepší přijít se podívat; shnilá rajčata s sebou.

[xlr]

Maturitní třída uzavřena

Ještě odpoledne ředitel uzavírání zpochybňoval

Maturitní třída čtyřletého gymnázia v Brně-Bystrci byla dnes večer kvůli koronaviru uzavřena. Ještě odpoledne přitom ředitel školy Petr Šurek zprávy o uzavírání školy a výskytu COVID-19 zpochybňoval.

Třída maturitního ročníku byla uzavřena na neurčito, studenti přecházejí na distanční výuku. Přesnější dobu tohoto režimu určí až testování a celkový vývoj epidemické situace.

Gymnázium zatím nevydalo žádné oficiální stanovisko, veřejnost neinformoval ani jeho zřizovatel, jímž je Jihomoravský kraj. Podle informací, které má Bystrčník k dispozici, lze očekávat uzavírání dalších tříd.

[jk]

Rve do děcek politiku, nemůže být ředitelka

Indoktrinační kauza pokračuje

Kauza indoktrinace bystrckých školáků pokračuje. Tak totiž označila část rodičů již téměř rok starý případ, kdy na základní škole Vejrostova uspořádaly aktivistické učitelky sbírku pro neziskovou Lékaři bez hranic.

Rodiče se ohradili jak proti nevkusnému tahání peněz z dětí, které pod vlivem sugestivních obrázků hladových černoušků loudily doma peníze z rodičů, tak se jim nelíbila organizace, na níž měly peníze jít. Označili ji za pašeráka nelegálních imigrantů.

Aktivistky si pak na pomoc přivolaly Českou televizi, jejíž propagandistický pořad 168 hodin odvysílal reportáž, v níž z odpůrců politiky ve školách udělali veřejné nepřátele. Po pár týdnech však následoval protitah - Rada České televize označila vysílání za manipulativní, nevyvážené a předkládající lživé argumenty.

Mezitím městská část Brno-Bystrc přijala usnesení, v němž vyjádřila zásadní nesouhlas s působením politických organizací na základních školách. Usnesení mělo situaci uklidnit, otázkou však je, zda spíše nepřililo olej do ohně. Aféra tím totiž ani zdaleka neskončila.

V konkurzu na nového ředitele základní školy totiž v květnu vyhrála učitelka Věra Livingstonová, jedna z aktivistek, které za sbírkou pro Lékaře bez hranic stály. Bystrcká radnice tak stála před novou výzvou - jak naplnit rozhodnutí zastupitelstva a přitom nebýt osočena z politické manipulace výběrovým řízením?

"Nikdo nezpochybňuje odborné kvality paní Livingstonové," sdělil Bystrčníku zdroj z rady městské části, který si nepřál být jmenován, "Není ale absolutně možné, aby ředitelovala paní, co programově rve dětem politiku do hlav!"

Městská část nakonec po zvážení všech možností navrhla městu, aby namísto vítězky výběrového řízení instalovalo do funkce ředitele druhého v pořadí. Brno s návrhem souhlasilo a novým ředitelem školy je od 24. srpna Mgr. Martin Janás. Paní Livingstonová rozhodnutí přijala a na škole bude dále působit. Jestli jde o poslední dějství aféry, nebo se při nejbližší příležitosti rozhoří znovu, se zatím neví.

[jk]

Rouškiáni, odpírači a udavači

Opatření vyvolávají stále silnější konflikty

Plošná opatření proti koronaviru vyvolávají v Brně stále silnější konflikty. Roušky část obyvatel odmítá, což vzbuzuje strach u ostatních.

Když se v březnu porvala ochranka bystrckého supermarketu se zákazníkem bez roušky, šlo ještě o v zásadě ojedinělý incident. V posledních dnech jsou takových výjevů ve městě desítky denně.

"Šla jsem do supermarketu bez roušky, protože jsem si ji zapomněla doma," svěřila se se svou zkušeností na sociální síti paní Jarmila Studénková. "Místo aby mne ochranka upozornila, vrhla se na mne skupina nakupujících a sprostě mi nadávala. Musela jsem doslova utéct."

Někteří lidé nenosí roušky záměrně; považují je za neúčinné, případně v nich vidí zdravotní riziko. Část z nich se domnívá, že roušky nepatří mezi povinná opatření a jejich nošení je čistě dobrovolné. A rychle roste počet těch, co mají vládní nařízení za naprostý chaos bez smyslu a účelu.

"Už na to s*ru, ti debilové vůbec nevědí, co dělají," láteří na facebooku uživatel Jindra Goliáš.

Konflikty vedou k udáním, které pak řeší policie nebo ochranky soukromých objektů. Podle člena bezpečnostní služby v jednom z bystrckých supermarketů dochází nyní ke sporům prakticky neustále.

"Na jaře jsme řešili jeden dva případy za směnu, teď je to pořád, lidi protestují, nadávají si navzájem, šťouchají se, jsme rádi, když se nám tu nepoperou," vyjádřil se zaměstnanec.

Hlavním důvodem nechuti je nejasná perspektiva. Lidé už nemají důvěru, že krize odezní v dohledné době a přestávají věřit, že vládní nařízení jsou schopna nynější situaci ukončit a převést zemi zase do normálního provozu.

"Už nečekám nic než další zmatky," postěžovala si Bystrčníku paní Milena z Ečerovy. "Tohle dobře nedopadne, nevěřím už ničemu."

[jk]

Korona na Kachlíkově 21 a Laštůvkově

Pojede se podle kuchařky

Nemoc COVID-19 se objevila ve dvou mateřských školách v Bystrci. Konkrétně jde o školky na Kachlíkově 21 a Laštůvkově. Obě zařízení fungují i nadále.

"Opatření v mateřských školách vycházejí z kuchařky ministerstva zdravotnictví," sdělil na jednání zastupitelstva městské části místostarosta Vladimír Vetchý.

Opatření zahrnují izolaci, dezinfekci a ochranné pomůcky. Personál mateřských škol také projde testováním.

Bystrc stejně jako další městské části nesdělují celkový počet případů COVID-19. Statistiky výskytu choroby lze získat pouze pro celý Jihomoravský kraj. Podle občanů výskytů choroby v posledních dnech rapidně přibývá, avšak obavy pociťují více z ochranných opatření než z viru samotného.

"Uzavření škol, restaurací a firem si už nemůžeme dovolit," svěřila se s obavami paní Sedláčková, která bydlí na Černého ulici. "Všechno se mění v jeden velký zmatek, potřebujeme se co nejdříve vrátit k normálu, jinak nevím, jak to dopadne."

[jk]

COVID svírá bystrcké školy

Gymnázium zavádí roušky ve třídách a mluví o zavření

Koronavirus se vrátil do bystrckých škol jen o několik dnů později než školáci. Už ve středu 9. září hlásily výskyt choroby dvě základní školy, nyní se k nim přidává gymnázium.

Gymnázium na Vejrostově ulici zavádí ode dneška povinné roušky pro studenty ve třídách. Učitelé budou po celou dobu přítomnosti ve škole nosit ochranné pomůcky. Vedení školy však příliš nevěří, že by tato opatření byla něčím víc než dočasnou improvizací a připravují studenty na ukončení výuky.

"Dnes jsme se dozvěděli, že se máme přichystat, že to tu celé zavřou," sdělila v pondělí 14. září jedna ze studentek.

O možnosti zavření základních škol se dosud v Bystrci nemluvilo. Je to větší problém pro rodiče školáků než pro žáky, protože si budou muset opatřit k dětem hlídání. Zastupitelstvo městské části se otázkou naposledy zabývalo v minulém týdnu, diskuze však nedospěla k ničemu víc než k naději, že ukončení výuky ve školách snad nebude nutné.

[jk]

Aktualizace 14. září 2020

Ředitel gymnázia Mgr. Petr Šurek popřel informace o zavírání školy.

"O zavření školy rozhoduje krajská hygienická stanice a od ní dosud žádné informace v tomto směru nemáme," sdělil Petr Šurek.

Podle ředitele ani informace o samotném výskytu koronaviru "není oficiální".

Zmizel v Bystrci

Dcera pátrá po svém otci

Od středy 27. května je pohřešován osmapadesátiletý Petr Špaček. Prošedivělý muž byl naposledy viděn ve svém bytě v ulici Nad přehradou.

Po Petru Špačkovi bylo vyhlášeno celostátní pátrání. Jeho dcera, paní Martina Špačková, naléhavě žádá všechny, kdo by mohli přispět jakoukoli informací k nalezení jejího otce, aby ji bezodkladně sdělili Policii České republiky, nejlépe telefonicky na čísle 158.

Další informace a fotografie hledaného najdete na profilu paní Špačkové.

[jk]

COVID-19 zaútočil v Bystrci

Školka čeká na další nakažené

Opětovné otevření mateřských škol bere v Brně-Bystrci špatný směr. Mateřská školka Duha na Kachlíkově ulici hlásí první nakažené dítě.

U dítěte nepropukly žádné příznaky, bylo však pozitivně testováno na přítomnost viru. Prozatímním rozhodnutím ředitelky školka uzavřela jednu ze svých tříd; další opatření mohou následovat, pokud se virus dále rozšíří.

"Je na rodičích dětí ze zbývajících tříd, aby situaci sami vyhodnotili," tlumočil sdělení ředitelky jeden z rodičů. Protože však už firmy fungují normálně a pro rodiče je těžké pro své děti zajistit domácí hlídání, očekává se, že většina z nich i přes riziko děti do školky pošle.

Městská část, která je zřizovatelem mateřské školy na Kachlíkově ulici, se k situaci nevyjádřila.

[jk]

Slušňák nebo rošťák?

O Gaunyho Pernicu se pere policie s vydavatelem

"Jmenuje se Zdeněk Pernica, má přezdívku Gauny. Je dvojnásobným mistrem republiky v kickboxu, trojnásobný v thaiboxu, z mistrovství Evropy v thaiboxu přivezl bronzovou medaili. První Čech, který začal bojovat v boxu bez rukavic. K tomu politik, předseda hnutí Slušní lidé, kreslíř komixů a autor koláží, hybatel mnoha událostí, stojící často v centru mediální pozornosti. Ale jaký je doopravdy?"

Tak zní plná anotace chystané biografie známé brněnské osobnosti, kterou se připravují vydat jeho příznivci. Počátkem tohoto týdne odstartovali na serveru Startovač crowdfoundingovou kampaň, v níž zatím vybrali něco přes sedm tisíc korun. Není však jen otázkou peněz, zda kniha vyjde - o Gaunyho, enfant terrible politické scény, se totiž nejnověji začala zajímat i policie.

"Přátelé a kamarádi, právě jsem se vrátil z kriminálky, věci se mají tak, že kriminální policie z Prahy mi asi na chvíli sebere počítač a bude mít i přístup na můj FB profil," oznámil dnes Pernica na sociální síti. Příčinou, proč jej policie vyšetřuje, je zřejmě jeho nedávná sarkastická koláž.

Sarkastická koláž Zdeňka Pernici vzbudila zájem policie

"Nevíte kolik rublů je odměna?" ptal se v ní před dvěma týdny boxer a umělec Pernica. Narážel tím na absurdní aféru tří pražských politiků, kteří rozhlásili, že se je chystá zavraždit ruský agent. Avšak zatímco se páně Pernicovi kamarádi smáli, kamarádi oněch tří výtečníků zatoužili po pomstě, a udali kreslíře policii. Malůvku při tom označili za nebezpečné vyhrožování.

"Policie pochopitelně za nic nemůže, když vás nějací pomatení slunkofašisti udají, tak se tím policie musí zabejvat...," píše vyrovnaně Gauny a dodává, že podle něj bude věc brzy policisty odložena. Ovšem člověk míní a prozřetelnost mění. A tak se může stát, že se z životopisné knihy jednoho sportovce a politika vyklube nakonec spisek stvořený v prostředí věznice. Koneckonců, bylo by to stylové.

[jk]

Egiho deníček jako výpověď i mapa

Brněnský bloger vydává svůj životní příběh

Osobní výpovědí i mapou brněnského dění v první dekádě tohoto století je právě vydaná kniha Michala Egera Egiho milý deníček.

Michal Eger se stal lokálně známou osobností se začátkem masového rozšíření internetu v České republice. Byl význačnou figurou první generace českých blogerů, generace, která ještě slovo "blog" neznala. Své internetové stránky, na nichž publikoval den za dnem, tak dodnes nazývá výhradně "Deníčkem". Stejně jako u dnešních internetových zpovědí a deníků, i kolem Egiho milého deníčku se během let shromáždila početná, tisíce lidí čítající komunita, která dodnes sleduje osudy cestovatele, fotografa, chalupáře, stavitele, organizátora a hybatele a hlavního aktéra všemožných eskapád.

Právě tito věrní čtenáři umožnili svými příspěvky Michalu Egerovi vydat své texty knižně. Ve více než pětisetstránkové knize najdeme jejich výbor z let 2002-2014 a můžeme tak znovu sledovat běh každodenních příhod a příběhů; někdy intimních, drobných a časových, někdy však s přesahem až do celostátních médií - to když se jejich autor stává whistleblowerem a aktivistou a bojuje proti zneužívání veřejných prostředků. A jak tečou dny na stránkách deníku, jak jde čas a lidé se mění, stárnou, scházejí, rozcházejí, žijí a umírají, tak se spolu s nimi i čtenář může zamyslet nad životem ze širší perspektivy.

Knihu Michala Egera Egiho milý deníček vydala společně nakladatelství A VIRTÙ RESEARCH & TECHNOLOGIES a Igor Indruch v edici Everlife. Více informací najdete na stránkách projektu, objednat si ji můžete na egiho.denicek@avirtu.net.

[jk]

Jak GDPR odměnilo viníky…

...a potrestalo nevinné

Když jsem se poprvé setkal s plánem na vyšší ochranu osobních dat - později materializovanou jako “GDPR” - byl jsem rád. Konečně zde někdo adresuje závažný problém masivního, masového a hlubokého sbírání (lepší je originální termín “harvestování”, tedy sklízení, hluboké těžení) osobních dat lidí, údajů o jejich veškerém konání v online prostoru i mimo něj, následného spojování těchto dat získaných z řady zdrojů, identifikace s konkrétními osobami včetně veškerých identifikačních údajů a následné adresování pro obchod a marketing, ale klidně též k vydírání, přeprodávání těchto dat bez jakékoli kontroly a podobně. Těmto věcem se sice věnovaly zákony i před GDPR, ale nová norma měla za cíl dát práva do ruky uživatelům, adresovat problém systémově a celounijně. Stojí za to si těchto osm práv připomenout: právo být informován, právo přístupu, právo na nápravu, právo být vymazán (zapomenut), právo na přenos, právo zakázat zpracování, právo námitky a právo vzhledem k automatickému zařazování a profilování.

Cílem GDPR měly být primárně velké korporace, v menší míře i velké instituce. Tam je totiž sbírání a vytěžování dat největší - jednak díky (sta)miliónovým počtům uživatelů, jednak díky financím, které do toho jsou ochotny dát. Cílem GDPR nebyly rozhodně malé firmy či instituce (školy, školky) - tohle je “česká cesta”, kterou jsme si na sebe ušili sami, více v závěru článku.

Jiří Hlavenka je český podnikatel a investor v oblasti informačních technologií, od roku 2016 zastupitel Jihomoravského kraje. V krajských volbách v roce 2016 byl z pozice nestraníka za Stranu Zelených lídrem kandidátky v Jihomoravském kraji a byl zvolen zastupitelem. Je předsedou Komise Rady Jihomoravského kraje pro informační otevřenost.

V krajských volbách v roce 2020 bude znovu kandidovat do Zastupitelstva Jihomoravského kraje, opět z pozice nestraníka, tentokrát však pouze za Pirátskou stranu. V primárních volbách byl zvolen na druhé místo pirátské kandidátní listiny.

Zdroj: Wikipedie

GDPR je pochopitelně reakcí na to co se událo v online světě, i když není vázané jenom na něj. Internet totiž zcela změnil pravidla hry v několika věcech a) sběr dat dramaticky zlevnil (je automatický, dělají jej stroje), b) dochází k němu bez vědomí těch, jejichž data se sbírají, c) sběr dat je možný v obrovské škále a intenzitě, tedy stovky miliónů osob denně, miliardy dat denně), d) dají se sbírat data o každém úkonu, který provedete, o každém “kliku”, e) přeprodejem dat a jejich mícháním (mash-up) z více zdrojů se nakonec vaše data mohou ocitnout (a taky ocitají) bez kontroly prakticky u kohokoli, f) online svět může na základě nasbíraných dat velmi snadno reagovat směrem vůči vám, a to nejen nějakými “hezkými obchodními nabídkami”, ale třeba i diskriminačně.

Omlouvám se za dlouhý úvod, pro mnohé samozřejmý. Vyplývá z něj toto: hlavním cílem jsou, respektive měli být, největší internetoví giganti, jako je Google a Facebook, v menší míře pak třeba Apple, Amazon, Microsoft, antiviráři, velké telco společnosti, velká online média.

K čemu došlo poté, co GDPR vstoupilo v platnost? Při vstupu na nějaký web na vás vyskakuje okénko, které říká něco jako “Vážíme si vašeho soukromí… cookies nám pomáhají přinášet vám ten nejlepší uživatelský zážitek…” (tj obojí očividné lži), a pak dvě možnosti. Jedna je “schválit všechna nastavení jak mě je navrhujete” a druhá je pak “konfigurovat cookies” (či jiná nesrozumitelná techno-hatmatilka). Nebo případně vedle volby OK dají volbu “Zjistit více informací”. Ale já jsem přišel na web si přečíst o poslední aféře princezny Meghan, ne “zjistit více informací” o něčem úplně jiném!

Jak zareaguje - troufám si drze tvrdit - 99% uživatelů? Schválí předvolené nastavení, a tím vlastně schválí danému webu sbírat o vás informace a dál je vytěžovat stejně jako předtím. Přičemž možná i pár procent lidí ze zájmu klikne na tu druhou volbu, načež zjistí, že na něj po několika dalších kliknutích vyskočí jakýsi nesrozumitelný a velmi dlouhý seznam služeb, o kterých nikdy předtím neslyšel, a které vesele registrují každý jeho klik. A může je vyškrtat - říci, že nechce aby sbíraly. Zabere mu to pár minut a je spokojený. Ale tohle musí provést na každém jednom webu na který přijde, a - největší fór nakonec - po nějaké doby mu totiž tyhle weby nabídnou tuto volbu ZNOVU. A ZNOVU tam bude předvolené “schválit vše” a ZNOVU, pokud nechce, aby o něm web sbíral informace, si musí projít procedurou odklikávání.

Takže prosím - tohle je totální fail implementace GDPR. Naprosté selhání napravit problém tam, kde je největší, nejmasivnější a nejškodlivější. Opravdu bych rád viděl statistiky, kolik uživatelů z miliónu poctivě při příchodu na každý web pokaždé vyklikává sbírací cookie. Řekl bych že to budou jednotky. (Má to samozřejmě systémové a plošné technické řešení na straně uživatele, ale k tomu nebylo potřeba GDPR!).

To že máte na něco právo - a nový zákon vám dává osm krásných práv - ještě neznamená, že je využijete, pokud cesta k jejich využití je krkolomná, pracná a otravná.

Jedním z cíl GDPR bylo oslabit největší hráče v oboru (“GAFA” = Google Amazon Facebook Apple, jde především ale o G a F). Data ale ukazují, že Google ve své pozici mezi adtrackery posílil, Facebook je cca na svém a ostatní výrazně oslabili. Tak tomu bývá: “plošnou” překážku překoná gigant se svými neomezenými prostředky snáze, ti menší krvácejí. (Chcete-li omezit giganta, nedělejte bariéru plošnou, ale individuálně cílenou na něj, na jeho dominanci - jinak to nebude fungovat).

Server Politico v článku “Jak Silicon Valley obehrálo evropské zákony soukromí” si nebere servítky. Cituji: “Giganti jsou deset kroků před kýmkoli dalším. A sto kroků před regulátory”. Rok po implementaci, přes mnoho pokusů, padla jen jedna (!) výraznější pokuta za porušování GDPR. To samozřejmě neznamená, že by hráči v online prostoru pokorně uposlechli, ale pravý opak: pojali GDPR jako intelektuální výzvu (typické pro programátory) s cílem najít způsoby, jak GDPR “prekabátiť”.

A našli je velmi snadno. Práva, která EU v dobré víře dala do rukou uživatelů, obrátili proti nim: udělali z jejich využití otravný opruz. Dosáhli pak toho, že naprostá, drtivá většina uživatelů okamžitě poté, co na ně vyskočí nějaký odkaz kde se píše něco jejich soukromí, automaticky klikají na OK a nic dál nečtou a nezkoumají.

Titulek článku odkazuje k proslulým pěti etapám budování socialismu: (1. Předprojektové nadšení. 2. Realizační vystřízlivění. 3. Odměnění viníků. 4. Potrestání nevinných. 5. Vyhodnocení nezúčastněných). Dnes máme odměněné viníky: velká čtyřka (“GAFA”) je silnější než kdykoli dříve. Potrestaní nevinní: jednak uživatelé, kteří jen dělají kliky navíc, jsou naštvaní na tenhle opruz - plus taky potrestané desítky tisíc firem, které ve skutečnosti žádná data nezneužívaly, neharvestovaly, a teď se musí podrobovat přísným procedurám. (Pátá etapa zatím chybí).

Prozradím na sebe, že já jsem velký příznivec EU, takzvaný eurohujer. Záměr byl dobrý. Ale Křemíkové údolí euroúředníky obehrálo. Pojďme si to přiznat jako sportovci, dostali jsme nabacáno.

A proč jsem příznivec EU? Protože není všem bitvám konec. Silicon Valley vyhrálo bitvu, ale EU může, když bude chytrá, vyhrát válku. Tak to ale v těchto sporech chodí: tah-protitah-tah-protitah. Výkonná moc je na straně EU, ne Silicon Valley. Takže pojďme udělat reparát, který nakonec nemusí být tak složitý:

Namísto opt-out bude opt-in. To znamená, že všechny sledovací mašiny budou defaultně zakázány a volba “OK” bude na potvrzení tohoto zákazu, a bude defaultní (tj. neudělám-li nic, platí OK).
Toto bude možné nastavit na úrovni prohlížeče nebo operačního systému a účtu (tj. pokud tohle zadáte na jednom přihlášeném zařízení, např. na PC, promítne se to i do všech dalších zařízení kde se sdílí přihlášení). Znamená to, že v nějaké prvotní volbě, kde bude default zákaz všech trackerů, se rozhodnete, zda to takto ponecháte (předvolené ANO), nebo zda například povolíte tracking daného webu, ale nikoli třetích (parazitujících) služeb a podobně.

Způsob obsluhy zákazníka v tomto bude předdefinován, nebudou si to moci firmy nějak vyčuraně přepisovat, jako že třeba předvolené tlačítko bude mít dva pixely a bude v levém dolním rohu, zatímco “Ne” nebude možné zaobalit do vět typu “Zlepši si práci s webem” a podobně. Prostě jak antireklama na cigarety: tvrdě, bez možnosti uniknout.

Jistě, bude to druhé kolo války a možná Silicon Valley zase něco vymyslí, jak to ožulit. Tak holt bude třetí, čtvré a páté kolo války. EU tohle nesmí vzdát, jinak se - tak jako obvykle - staneme nevědomými otroky , kteří si myslí, že jsou svobodní.

Poznámka k české cestě. Ta je totiž vskutku vykutálená. U nás došlo k nepochopení (za vydatného “FUDu” šířeného komerčními firmami) smyslu GDPR, a v naší přislovečné kombinaci alibismu a prosté zbabělosti začaly školky zakazovat rodičům říkat, jak se jmenuje vychovatel jejich dcery nebo syna, “protože GDPR!”. Současně pak fenoménu GDPR využily úřady a instituce k jednání, které se nebojím nazvat kriminálním, a to, že jej použily jako velké kladivo proti jakékoli transparentnosti a zveřejňování údajů, které z podstaty věci (zacházení s veřejnými penězi) mají a musí být veřejné. To je ale už trochu jiné téma.

Jiří Hlavenka

Jen svinstvo a divadlo!

Rozzuřený složil mandát

Prakticky v každém volebním období se stane, že se zastupitelstvo městské části obmění. Zastupitelé se stěhují, umírají, mění se jejich osobní situace - a občas za sebou rozzuřeně prásknout dveřmi. Přesně tak to udělal v polovině ledna bystrcký zastupitel za hnutí Starostů a nezávislých Daniel Munzar.

Sedmačtyřicetiletý středoškolský učitel svůj odchod vysvětlil emotivním veřejným prohlášením, v němž mluví o lžích, svinstvu, divadlu, znechucení z politiky a ztrátě slušnosti. V neadresných obviněních se pan Munzar vrací k aféře s politickou neziskovou organizací na základní škole Vejrostova, v níž se staví za vedení školy. Podle nyní již bývalého zastupitele existuje "odporná snaha" vylíčit záslužnou práci organizace Lékaři bez hranic jako manipulativní uskupení zneužívající falešného soucitu. Daniel Munzar ve svém prohlášení obecně kritizuje "pseudonázory" vydávané za pravdivé informace.

(...) Vám všem, kteří jste mi dali svůj hlas, velice děkuji a všem lidem v Bystrci přeji jenom to dobré. Věřím, že i my v Bystrci budeme mít jednou slušné politiky, ne ty, kteří si na ně jenom hrají a vytvářejí dojem, že vše dělají pro Bystrc, zatímco ve skutečnosti mají na zřeteli jen své vlastní zájmy.

S přáním všeho dobrého, Daniel Munzar.

Ostatní zastupitelé se nechtěli k odchodu zastupitele STANu vyjadřovat. Většina z nich mluvila o Danielu Munzarovi jako o nepříliš aktivním členu bystrckého zastupitelstva, který byl až dosud prakticky neviditelný, nezúčastňoval se ani jednání komisí ani nevystupoval na schůzích zastupitelstva. Podle některých pak jeho řídké projevy svědčily spíše o tom, že fungování veřejné správy v podstatě nechápal.

Nový zastupitel Patrik Prokeš, nahrazující Daniela Munzara, složí slib na nejbližším jednání.

[jk]

Trikolóry brněnské trable

Nové hnutí se potýká s vnitřními problémy

Jak si v Brně vede nové politické hnutí Trikolóra? Popravdě - nijak zázračně. Po raketovém nástupu v prvních několika měsících po založení, kdy získalo významný počet členů i příznivců, upadlo do zimního spánku, přerušovaného jen občasnými vnitřními spory.

Jihomoravský kraj s brněnskou metropolí je pro Trikolóru Václava Klause mladšího jedna z nejdůležitějších oblastí země, ať už kvůli vysokému počtu voličů nebo pro poměrně vysokou podporu. Ta se projevila už v červnu minulého roku, kdy na zakládajícím setkání Trikolóry dominovali právě příznivci z jižní Moravy. I ustavující sněm hnutí v září 2019 se konal v Brně. Po něm následovala říjnová spanilá jízda zakladatelů po moravských vesnicích a - konec. Od podzimu loňského roku nevyvíjí Trikolóra v Brně ani blízkém okolí žádnou viditelnou aktivitu.

Září 2019: Trikolóra kráčí Brnem

Pod povrchem hnutí to však údajně docela bublá. Ambice některých příznivců vedou k tu skrytějším, tu otevřenějším vnitřním sporům. Každých pár dnů tyto spory vyhřeznou na sociální sítě v podobě oznámení dalšího z dřívějších nadšených příznivců, že se stává příznivcem bývalým. Prozatím nespokojenci zachovávají dekorum a o přesných příčinách svého odchodu zpravidla mlčí, přesto lze z jejich vyjádření a dalších informací složit docela dobrou představu.

Jedním z hlavních problémů brněnské Trikolóry je osobnost jejího místního předsedy, či jak tomuto postu hnutí říká, místního koordinátora. Bývalý člen ODS Robert Kotzian a pozdější zakladatel spolku Brno+ není zřejmě z těch lidí, kteří by v hnutí představovali tmelící prvek. Některé z místních organizací mu hned na začátku vyhlásily neposlušnost, což vedlo k turbulencím a osobní nevraživosti. Část příznivců je pak nespokojena s neaktivitou hnutí - jsou to ti, kteří do Trikolóry vstupovali s vidinou silného tahu na branku, který se nyní mění v čím dál silnější frustraci.

Osobní spory, nevraživost a následné odchody jsou v brněnské Trikolóře čím dál častější. Zdroj: facebook.com

Před hnutím přitom leží klíčový okamžik, vzdálený už jen několik měsíců. Na podzim tohoto roku musí ukázat svou sílu v krajských volbách. Pokud se mu nepodaří citelně uspět, bude to neúspěch s jistotou poslední. Trikolóra by tak měla vyvíjet co největší úsilí, aby vstoupila do povědomí voličů, nic takového se však v Brně neděje. Znamená to, že hnutí uvázlo na mělčině? Zdá se, že ano. Už příštích několik málo měsíců ukáže, jestli to bude uváznutí definitivní.

[jk]

Don Papa na prodej

Jedenáct milionů a je vaše

Populární bystrcká restaurace Don Papa je na prodej. Podnik specializovaný na novoamerickou kuchyni ukončil provoz posledním lednovým dnem a nyní čeká na nového majitele.

Za necelé dva roky si restauraci v ulici Nad Přehradou v Brně-Bystrci oblíbila celá řada návštěvníků. Recenzenti na serveru Google udělili provozu nadprůměrných 4,5 hvězdiček z pěti. Hosté si pochvalovali zejména vynikající jídlo, poněkud hůře už hodnotili rychlost obsluhy a občas se negativně zmínili i o vysokých cenách. Restaurace, položená ve výhodné lokalitě nového obytného celku Panorama, si na návštěvnost nemohla stěžovat a nynější prodej je tak vyvolán jinými důvody než nepopularitou.

Zdroj: www.restaurantdonpapa.cz

Nabídková cena se podle zjištění Bystrčníku aktuálně pohybuje kolem jedenácti milionů korun. Restaurace se nabízí k prodeji jako nemovitost, nikoli tedy pouze pronájem, a to s veškerým vybavením včetně software i bezpečnostního systému. Měsíční náklady při plném provozu činí podle současného majitele 31 500 korun.

"Nabídka je vhodná zejména pro náročného investora či provozovatele, s jasnou představou o budoucí strategii," uvádí realitní kancelář.

Podle našich informací se zatím žádný vážný zájemce o koupi nenašel. Chcete-li se stát novým bystrckým restauratérem, vaše šance je stále otevřená.

Bystrčník

O nás

Magazín Bystrčník: Pohledy z Bystrce na politiku a svět

Vydává Klub Bystrčník, neformální nevládní neziskové sdružení.

Kontakty

Redakce, příspěvky, obsah: redakce@bystrcnik.online, +420 603 781 449

Obchod, reklama: obchod@bystrcnik.online +420 604 761 154

UX, design a programování © 2020 radixal.creative